Ruth, můj muž je fakt zlatý, podílí se, stejně tak děti, máme jen byt, žádnou zvířenu, žádné latifundie, přesto mám pocit, že jedu na poslední zbytky sil - chybějící slunce, málo světla, vánoce před námi (a to teda fakt nejedu v módu hospodyňky, negruntujeme, šd bude u sestry, ale už jen dárky, pečení, nákupy...). K tomu nejistota, covidová opatření, to že nemůžu nic plánovat...
Jsem poměrně flexibilní, ale jen tenhle týden jsem 2x nečekaně musela zůstat doma - v úterý falešně pozitivní atg test, včera SMS z hygieny, mrňavka v karanténě, dnes PCR (naštěstí opět negativní), díky opožděné reakci hygieny může teda v pondělí už do školy...
Každý podzim je náročný, tenhle (podobně jako loni) je mnohem náročnější