jen technická a zcela obecná úvaha - ženy mají rády i muže, kteří jim ubližují, zneužívají a jsou na ně opravdu oškliví.... Mít někoho rád NENÍ ROVNO "je to fajn člověk, který zrovna měl blbou chvilku".
my ženy totiž máme (paušalizace, vím to) sklon k pocitu provinění a zodpovědnosti za to, že partner není takový, jaký by být měl (myslím objektivně, nikoliv že nesplňuje ideál prince), pocit viny za jeho chování. Máme často dojem, že jsme v tom selhaly my. Ten pocit selhání je hrozně paralyzující. A náročný. Netuším, proč to tak máme. Je v tom i nastavení "zachránit rodinu a manželství za každou cenu". Jenže když ho nemá aspoň trochu i partner, je z toho spirála vedoucí k tomu, že jeden je absolutně na koni, druhý je vyčerpaný a duševně totálně zadupaný. Znovu - jen obecně, nikoliv adresně.