Beat, chápu, na násilí taky nehraju a z blacku poslouchám hlavně kapely, které se vrací třeba k předkřesťanským kultům, přírodním silám apod. Lidi, co opěvujou teror a pálení kostelů mě fakt neberou Takoví Kampfar mají třeba skvělou písničku o bludičkách, co mámí lidi nad blaty, je to norsky a je to black jak řemen
A třeba ta Gojira má texty o devastaci životního prostředí, drancování oceánů, ničení pralesů apod.
Často jsou to všechno písně o vnitřních démonech, o vině a pochybnostech atd., ale já nikdy moc nebyla na ty veselé písničky, asi mi vnitřně víc vyhovuje zrcadlení mých existenciálních úzkostí a pochyb, možná i proto je mi tahle hudba tak blízká