S protilátkami už to tady bylo řečeno několikrát. Není to tak jednoduché, aby se to dalo uznat.

O TOM, CO JE POTŘEBA VĚDĚT O PROTILÁTKÁCH (NEJEN) PO PRODĚLÁNÍ NEMOCI
—
“Mám 1384 protilátek, jsem chráněný?”
Otázka za milion. Odporná veřejnost je zdánlivě rozdělena na dva tábory.
Jeden říká, že má-li člověk měřitelnou hodnotu protilátek v krvi, je chráněn. Druhý říká, že to není tak jednoduché.
Co vám budu povídat, ono to vážně není tak jednoduché.
—
Není protilátka jako protilátka, totiž. Ne všechny vás chrání. O tom jsme už kdysi mluvili.
To, co vám změří na “testu na protilátky”, je množství protilátek ve vašem krevním séru, které reagují (typicky) na spike protein viru SARS-CoV-2. Množství všech protilátek. Hodných, zlých, i ošklivých.
Vy přitom nemáte jak zjistit, jestli zrovna vaše protilátky po prodělání nemoci jsou hodné, zlé, a nebo ošklivé.
Očkovaní to mají jednodušší, protože u nich mnohem lépe víme, jaké protilátky se po očkování vytvoří. To je možné udělat proto, že vakcína je jasně definovaná, kdežto vaše virová infekce ne. A taky proto, že každého zajímá, jak budou vakcíny účinné proti zmutovanému viru.
Odpověď je, že dost.
Po virové infekci se navíc tvoří i protilátky proti jiným částem viru, než je spike protein. Často se říká, že to je “lepší” imunita, “širokospektrá” imunita.
Jako jo, je. Jenže k čemu je vám neutralizační protilátka proti nukleokapsidovému proteinu, který je schovaný uvnitř viru, a protilátka v krvi má dost malou šanci ho potkat?
K něčemu asi jo, ale její význam nebude příliš velký.
—
Abych byl fér, je docela slušná pravděpodobnost, že většina z vašich protilátek bude ochranného typu. Kdyby to tak nebylo, lidstvo by už dávno vymřelo.
Pravidlo, které by se dalo tesat do skály, to ale není. Záleží na tom, jak jste staří, na tom, jakou virovou nálož dostanete při infekci, jak jste se v ten den vyspali (to je pro správné fungování imunity fakt důležité), a třeba i na tom, jak moc jste obézní.
—
Často slýchám, že argumentem proti očkování je, že časem “vyvane”, tedy že množství protilátek v krevním séru poklesne. To je pravda.
Jedním dechem je ale potřeba dodat, že po prodělání nemoci klesají protilátky úplně stejně.
Pokud nám hladina protilátek u lidí, co získali imunitu někdy v jarní vlně (ať už infekcí, nebo očkováním) klesla od té doby na polovinu až třetinu, není se příliš čemu divit v tom, že se nám tu delta vesele šíří.
Pokles protilátek v krvi přitom (až tak moc) nesouvisí s tím, jakou pravděpodobnost máte, že skončíte v nemocnici při další nákaze. O to se stará hlavně buněčná imunita. A s buněčnou imunitou je ta potíž, že čím jste starší, tím větší problém je ji získat a udržet si ji.
Proto doporučujeme booster dávky pro lidi nad 65 let, protože jejich buněčná imunita už není to, co bývala.