Ráno jsem se vzbudila brzy, mám po přeletu řídítek kola zlomenou klíční kost (už je to tři a půl týdne) a nemůžu si pořád najít polohu, ve které bych vydržela spát víc než 5 hodin v kuse. Tak jsem se podívala na kus jednoho filmu, udělala jsem mladšímu synovi snídani, šla se projít do polí (krásně svítilo sluníčko), stavila se na trhu u baráku a koupila chleba, jmelí a zeleninu a teď dělám něco do práce. Manžel uklízí, pak uděláme oběd, dokoukáme film, pak potřebujeme zkontrolovat něco na katastru a podle toho si rozhodnout další postup, a večer se asi vypravíme ke kamarádům na večírek. Zítra se možná vydáme do zoo, uvidíme, jaká bude zima, blbě se mi s tou ortézou zapíná bunda a celé je to takové nekomfortní. Jo, ještě plánuju mladšího syna vyklepnout v šachu.