Kat,

odborníky bych brala s rezervou...zvlášť pokud jde o dítě typu aspík, které je mnohem inteligentnější než psycholog - a dokáže psychologa vodit za nos - zvlášť pokud to není první psycholog, s kterým se setkalo a má je už očíhnutý.

Za druhé - dítě nejspíš dokáže rozlišit, že ve škole je mu blbě a doma dobře, a bude se chovat rozdílně doma a ve škole.

Za třetí - dítě může mít pocit vlastní výjmečnosti / vyčleněnosti - což ale posiluje pocit osamění a toho, že mu stejně nikdo nemůže / neumí pomoct, protože ty lidi jsou "jinde". Takže tím nechce rodiče "zatěžovat" - jednak proto, že má pocit, že to nemá cenu, a za druhé proto, že si třeba i jen podvědomě, chce uchovat nějaký prostor, kde může být "normální" - kde může zažívat "normální" věci (jako žertování, špičkování atd.).