Len, je teda ale hrozně dobře, že to pominulo a samo...dobře tak. Jak jsi psala o rozházených hormonech, tak dcera nemá vyloženě PCOS, ale polycystická ovaria má, navíc ten nádor na hypofýze a zvýšený prolaktin. Posledních pár měsíců to je teda v normě zase - teda bylo v září. Neurolog to vysvětlil bouřlivou pubertou...
Pravda je, že ona sama od sebe moc neřekne, a když, tak je to spíš s humorem nějaká hláška. Nemám žádný život, jsem asociál, já bych kluka i chtěla, ale žádný nechce mě....všechno řečeno pěkně v dobrém duchu s dávkou vtipu a sebeironie. Usmívá se při tom.
Když je jí blbě, tak se prostě zavře v pokoji s migrénou a stráví tak několik dní. Pak zas přijde v přijatelné náladě.
Nabádám jí, aby nad svými pocity a náladami přemýšlela, abych mohla pochopit, když se něco děje. Aby to uměla zformulovat, pojmenovat problém. Vím, že to není jednoduché ani pro dospělé.