Romano, tohle může být hodně ošemetné. Syn potřebuje od rodičů přijetí, ať je takový nebo makový. O manipulativních sklonech je potřeba otevřeně promluvit, třeba mu to nedojde hned, ale jde o to, aby pochopil, že to není fér jednání a u většiny lidí vzbuzuje odpor.
Což teda v dospívání je šílený oříšek. Každá rada drahá, znám to. Hlavně si od dospívajícího neber nic osobně, vím, že to zabolí, ale oni mají tu radikalitu a vymezení prostě od přírody.
Já pořád věřím, že dcera lže (až manipuluje) jen z naivity. Není zákeřná, ale chce prostě dosáhnou svého = vyhnout se tomu, co jí nevyhovuje. Skoro bych řekla, že její otec je takový taky. Manipuluje, ale prostě věří, že v jeho silách víc není. Jeho matka mi přijde v manipulacích a lžích už zákeřná, z ní mám stažený žaludek, když vidím, že mi volá. Můj ex, její syn, je s ní věčně na nože, jedna i druhá strana neustále prohlašují, jak spolu už nikdy nepromluví. Nejhorší je to v těch blízkých vztazích, v rodině, to je běžné.