Osobně to mám nastavený tak, že některé násilnické systémy nemají nárok na pravdu, kterou by proti mně, nebo někomu jinému použily.

Mj., pokud dítě zapomene plavky, přijde na plavání a oni mu dají neomluvenou hodinu, je to násilnický systém. Pokud dítě nepřijde dříve na sraz na výlet, ale přijde do školy, je to na hraně, protože ten rozsah "přes" vlastně není školní docházka a škola by to měla umět nějak řešit i s ohledem na to, že někdo třeba nebude moci jet na výlet na poslední chvíli (může jít o o cokoliv, podvrtnutý kotník i to, že rodič bude nutně odpoledne muset něco a dítě bude muset hlídat...).

V obou případech to není záškoláctví, ale spíš nepozornost, což lze řešit poznámkou, ale ne zameškanou hodinou. To první (zameškaná hodina plavání) je podle mne prvek násilnického systému jak vyšitý. Nepřítomnost je nepřítomnost, plavky jsou pomůcka.

Hodně rysů našeho národa je imho způsobeno svévolí ve výchově dětí, zvláště ve škole.