Přidat odpověď
Stará huso,
pro mě bylo teda období 15 - 19 docela peklo. Resp. 15 - 18, den po osmnáctinách jsem odešla z domova. Když mi bylo 15, matka se podruhé rozvedla, takže dusno, problémy, začala i dost chlastat a pak blbnout s chlapama, takže jsem kromě svých vlastních "bolestí dospívání" měla ještě neustále nějaký opruz s řešením depresivní/opilý matky, hypochondrický úzkostný babičky a šestiletý sestry, která se bimcala mezi nimi. Protože jsem i při pubertální rozervanosti byla v rodině jedinej rozumnej, pragmatickej člověk, kterej se nehroutil, nesténal, nekňučel a nedělal neustále nějaký kraviny, z jejichž následků ho pak musel někdo tahat. A ten někdo jsem bohužel byla v případě matky já.
Moje bezstarostný dětství skončilo v sedmi letech, kdy umřel děda, od té doby jsem ty dvě dramatický umělkyně měla na hrbu víceméně furt.
Předchozí