77, já mám zase pocit, že v 70. letech, kdy jsem byla na gymplu, bylo pořád jen krásně. Měla jsem hezké moderní oblečení, ušité u maminčiny švadleny, nekousalo mě nic a i ty vysněné džíny jsem si v 17 koupila. Kromě klasiky, kterou jsem četla nejvíc, jsem četla knížky od Párala, ty se mi hodně líbily a plno detektivek, od Sherlocka Holmes, přes Agathu Christie, po Eda McBaina, Perryho Masona, soudce Ti, Philla Marlowa. Taky jsem přelouskala celou Angeliku, Věčnou Ambru, Tajný deník čínské císařovny, Egypťana Sinuheta, Betty MacDonaldovou. Jé, knížek byly mraky! Musely se ale bohužel shánět.
Učení mi šlo samo, jasně že jsem se mu tak hodinu denně věnovala, ale nijak zvlášť jsem to nepřeháněla. To bylo něco jiného, než na vysoké, kdy ve zkouškovém jsem se učila 13 hodin denně a ještě šílené nervy ze zkoušek. Musela jsem se ale učit i na cvika a na zápočty, vůbec mě to nebavilo a byla to strašná otrava. Kde byly ty časy na gymplu, kdy jsem hltala českou a ruskou literaturu, dějepis, hledala jsem si k tomu zdroje, šprtala anglická slovíčka, abych si mohla překládat slova z písniček.
A i ty filmy a divadelní představení měly úplně jiné kouzlo a náboj než teď. Já už se ani na žádný film nedokážu koukat, nudí mě to. Tehdy, jak jsem byla mladá, mě všecko hrozně zasáhlo, strašně jsem to hltala. Teď je všechno nuda a šeď.