Zabíjet jich chce asi menšina, ale když na mě vyskočí nějaký případ z 90. let a ukáže se, že šlo o znásilnění a zabití na stopu, běhá mi mráz po zádech. Tehdy jsem to neviděla nebo nechtěla vidět, asi kombinace obého. Dnes vnímám, že těch případů je mnohem více, než ybch čekala.
ten můj nehezký zážitek spočíval v tom, že jsem si stopla chlápka v zeleném autě na jedné konkrétní trase, choval se agresivně a směřoval se mnou kamsi do lesa. Měla jsem pepřák, použila ho, z auta jsem se nakonec dostala, utekla. Vyklepaná, někde mezi poli, musela jsem chtě nechtě dojet stopem. Zastavili mi nějací Němci, strašně hodní, sice nevěděli co se mi stalo ale straně se o mě chtěli starat. Po x letech začali pátrat po nějakém řidiči, který nabíral stopařky na stejné trase, ve stejně barevném autě, popis plus mínus seděl, Několik jich zabil, několik znásilnil, hledali další. Mohl to být on, ale nemusel.