Ad Romana (omlouvám se ti, že se připojuju k psaní o tobě bez tebe, ale určitě se pak připojíš)

- myslím si, že problémy se synem, které tu popisuješ, jsou jen špička ledovce, zástupné věci. Postupně se nám tu skládá obrázek rozpadlé rodiny, člověka, který prakticky není schopen běžného života - a přitom je zodpovědný za nejméně jedno dítě ( o syna je tedy asi nějak postaráno). Romano, ty tu zdánlivě o sobě píšeš hodně věcí, ale ty základní si necháváš pro sebe. Což je dobře. Jenom sama zvaž, jestli fakt nepotrebuješ pomoc zvenčí.