Už to jsou sice 4 měsíce, co se mi v této porodnici narodil syn Tomášek, ale zážitky a dojmy jsou dosud stále čerstvé a nic moc příjemné. Takže jenom ve zkratce průběh 17ti hodinového porodu: nepovedený pokus o epidurální analgezii (2x napíchnutá páteř, bohužel marně), kvůli kterému jsem nesměla vstát z postele, takže se mi prodloužily intervaly kontrakcí, nepovedený pokus o napíchnutí plodové vody, porod ukončen podáním oxytocinu, utržením pochvy a nástřihem hráze ( Tomášek měl "celých" 3,20 kg.)Zapomenout nemůžu taky na 5 úděsných dnů, kdy jsem se v důsledku nezdařeného epidurálu nemohla hýbat, protože se mi zablokovala záda a já byla ráda, že ležím a o svém miminku jsem si mohla nechat jenom zdát, natož si ho pochovat,sáhla jsem si na něj jenom při kojení, samozřejmě v leže. Jo, abych nezapomněla, paní doktorka mě tak skvěle zašila, že jsem musela podstoupit plastiku hráze u své gynekoložky (a samozřejmě za ni zaplatit), takže už po 3 měsících po porodu jsem byla relativně v pořádku. No prostě to bylo moc prima, manžel by chtěl ještě holčičku, ale mám strach, že tento ústav mě z dalšího porodu navždy vyléčil. Jediné velké plus v tomto zařízení je novorozenecké oddělení s paní primářkou Brázdovou, jí i všem sestřičkám patří díky za péči o miminko a slova pochopení pro mě.