vánoce miluju, každoročně se na ně těším (snad s výjimkou puberty, kdy ten přerod z dítěte v dospělého, udělal z vánoc nesmyslné období, kdy jsou všichni a všechno "falešní a prázdní" )
letos mám mnoho důvodů k vděčnosti, zdá se, že mé modlitby neznaboha byly vyslyšeny, všechno se zdá být na nejlepší cestě, nic dramatického se neděje, jenže přesto se nějak ne a ne naladit do vánočního nadšení... mám pocit, že mě dobíhá několikatýdenní únava, nevyspání a vyčerpání a jediné, co bych si přála, je jít spát a vzbudit se až na jaře... všechno je nachystané, zbývá jen něco málo dokoupit, zabalit dárky, ale stejně mě nic netěší, všechno dělám jen na povrchu, na autopilota...
včera jsem se těšila do sauny, to mě vždycky nabíjí energií, ale bohužel nefungoval relaxační bazén, tak se do sauny přesunuli lidé s dětmi, místo relaxu poslouchat pískání, hýkání, do toho blbec, co nemá lepší nápady než vyřizovat z odpočívárny telefonáty - no odcházela jsem ještě napjatější a frustrovanější, než jsem přišla... a k tomu ještě sebevyčítání, že místo abych byla vděčná za vývoj situace, stejně "fňukám"... ach jo...