Ropucho,
celkem jsem hleděla, když jsem pečovala o tetu, jak málo najednou nachodím - kolikrát nebylo ani hloupých 2000 kroků (základní obchod za rohem, nechtěla jsem být pryč zbytečně dlouho, některý den prostě nebylo třeba pro nic chodit). A pak stačilo jet domů a 8000 kroků jako nic bez jakéhokoliv pohybu plánovaně navíc - jenom cesta na nádraží, z nádraží, do práce, stavit se do města (a to fakt i využívám MHD, ale i mašírování tam a zpět kolem zastávky něco dá a já prostě jenom stát a čekat neumím).