Tak to "o sekundu jinde..." je stále, nejen v autě. Fascinující to je bezpochyby.

Jezdím relativně často i dost daleko jak pracovně tak soukromě, po centrech velkých měst i po dálnicích, okreskách, ano i polní cesty se přihodí... a taky si myslím, že člověk na to potenciální nebezpečí nesmí myslet, protože by prostě nemohl vůbec sednout do auta (busu, vlaku, letadla... snad jen tramvaje a metro mají málo smrťáků těch uvnitř).

K té dlouhověkosti řidiče. Táta řídí v 82, řekla bych dost dobře, a vůbec tedy nechápu, jak to dělá, vzhledem k tomu, jak v běžném životě již je hodně nepozorný, zapomínací, samozřejmě pomalý, smysly slábnou... tam se modlím průběžně, aby mu to za tím volantem stále fungovalo.