"když dítě cítí lásku, tak ho chyby rodičů nepoznamenají"

Pawlo, tohle podle mě tak úplně neplatí.
Rodiče mohou mít dítě rádi, ale zároveň se s ním zcela míjet.
Dítě jim pak pravděpodobně odpustí, že to, co dělali, mysleli dobře a z lásky, ale může být poznamenané tím, že se to míjelo s jeho skutečnými potřebami, které zůstaly nenaplněné.
Jistě to není žádná tragédie, která by člověku ničila život. Ale podle mě je důležité vnímat, jaké je dítě, co je to za člověka, a respektovat ho tak. Nepromítat si do něj výhradně vlastní osobnost a vlastní pohled na svět.