Monty, jenže já pokládám za větší sociální dovednost umět dárky přijímat než vybírat, protože, marná sláva, můžeš si 100x myslet, jak dokážeš obdarovat, ale jistě to nevíš a navíc každý darovává z pozice vlastních preferencí.
Dám ti příklad ze své rodiny, před lety tu byla konstelace, kdy jedno dítě se po dlouhých letech hledání (dospívání, kdy nad ním kdekdo lámal hůl) usadilo v oboru a začalo být úspěšné, druhé dítě chroustalo celer při svém báječném životě při studiích ve světě.
Jedno dítě obdarovalo z radosti, že může, velkými dary, druhé dítě využilo kreativitu a z části vyrobilo, z části projelo blešáky ve Francii a přivezlo maličkosti, které nikdy nikdo nedostal a nedostane.
Kdybych to měla jako ty, tak se z takových Vánoc léčíme dodnes na psychiatrii, protože hrací flašinetek, fotka Atlantiku a sušička na prádlo pod jedním stromkem pro jednu maminku by musela rozhodit jí i oba dárce. No a tady to proběhlo jako pěkný vánoční večer
Ne vždycky jsou v jedné rodině všichni stejní, ale všichni by měli jednou umět existovat s blízkými i vzdálenými.