libiku, bylo by to krásné, ale bohužel... čím dál víc to vypadá jako wishful thinking.

Ano, omicron zřejmě způsobuje méně závažné respirační postižení a zřejmě nejméně o 30 %, podle optimističtějších odhadů i 50 % (existují ojedinělé odhady ještě optimističtější i ještě pesimističtější, ty vylučuju coby krajní hodnoty) snižuje riziko hospitalizace, a to především hospitalizace z důvodu postižení plic.

Jenomže. S omicronem strmě vzrůstají hospitalizace dětí, 3,5 x oproti deltě. A zatím se stále neví, jestli je to zkreslení nepřesným sběrem dat, nebo, což by bylo podstatně horší, tím, že omicron více postihuje děti. Nevím zatím o žádné studii, která by to zpřesnila.

No a pak je tu další věc - nadšené vrhání se omicronu vstříc ve jménu "ukončení pandemie, když tím všichni rychle projdem" zcela pomíjí, že covid je nejen akutní respirační onemocnění, ale onemocnění, které u velikého procenta lidí (uvádí se 8 - 30 %, medián kolem 15 %) nechává dlouhodobé až trvalé následky. A to včetně dětí. U těch třeba cca 3 x zvyšuje riziko vzniku diabetu, o řadě jiných rizik jsem tu někde psala včera.

A jak to bude s long-covidem u omicronu? Vůbec to nevypadá, že by měl být méně četný než u předchozích variant. Naopak, docela alarmující je zjištění, že lidé s omicronem mají zřejmě často velice až extrémně zvýšené hladiny D-dimeru. Opět - není úplně jednoduché tohle interpretovat, ale - D-dimer je takový marker poruchy krevní srážlivosti, hodně jednoduše řečeno. A víme, že už předchozí varianty covidu významně zvyšovaly riziko krevních sraženin (proto covid způsobuje mrtvice, trombózy placenty jsou jedním z předpokládaných důvodů zvyšování míry potratů a porodů mrtvého plodu při covudu atd.) - no a je možné, že omicron tohre riziko může mít ještě mnohem vyšší. A zkus si domyslet, co by to znamenalo, kdyby se jako odálené následky prodělání omicronu objevila možnost "epidemie" trombóz či něčeho podobného. Zatím nevíme. Ale prostě považovat omicron za "pozitivní" je, minimálně, no, velice krátkozraké.