Na základě 14 dní na Azurovém pobřeží.
Jeli jsme hned jak otevřeli hranice, takže jsme byli jediní cizinci, vše byli Francouzi. Měli ještě celkem přísná pravidla asi jako v té době všechny státy.
V reálu, Roušky jen při stupu do muzeí a trajekty, pak se stahovaly uplně dolu. Narvaný restaurace, pláže i obchody. Zrovna byl nějaký svátek, tak se sjeli místní, všude dost lidí, kdybych netušila a neviděla roušky při vstupu, vůbec nevím, že nějaký covid je.
V jednom hotelu jsme teda dostali snídaně na pokoj, že covid nařízení, tak jsme se přestěhovali a v druhém hotelu už normálně fungovala jídelna a bar.

Vlastně jediný, kdo nás omezil byla asijská prodavačka v obchodě se suvenýry, trvala na roušce a rozestupech, vedle v obchodě s místním prodavačem nedodržovali nic.

Mám bezva historku s benzinky, kdy jsme zastavili a prodavač nám naznačil, že musíme mít roušky, rozestupy a jít po značkách. Tak jsme vytáhli roušky a šli po značkách, prodavač se řechtal jak kůň, že si dělal srandu.