Těhotenství bych bohužel určitě nemohla označit jako šťastné období. Hned moje první dopadlo špatně (a to bohužel až v 17. týdnu, když už jsem věřila, že to rizikové období mám za sebou) a každé další jsem byla většinou tak napůl na nervy, co zase bude (druhé bylo O.K., třetí zase neklaplo, 4. dopadlo dobře, ale nebylo to bez komplikací, na víc jsem nervy neměla). Na porodu byl úžasný ten okamžik, kdy najednou dítě vylezlo a přestala bolest, dítě se rozeřvalo, a bylo to. Ale prožívat štěstí jsem si nedovolila, čekala jsem, jestli je všechno O.K., pak placent a šití a to štěstí bylo spíš takové nenápadné ...