Přidat odpověď
No.. a leccos nemohou.
A hodně právě litují a vzpomínají a je v tom hodně nostalgie.
Nemohou, protože nedovolí zdravotní stav, odvaha, nastavení. Já to vidím na manželovi.
Obecně by mu nic nebránilo vyrazit si do vysněné Austrálie, na Nový Zéland (teď covid, či Bůh ví, ale jiní lidi lítají po celým světě a je jim to jedno), ale on by tam neletěl ani jako mladej a teď jako stár nechce už tak dlouho letět, co jeho zdraví, vysoký tlak...
Někdy mne to tak štve, že mu ten zájezd asi koupím k 80. , jen se bojím, aby mi touhou a tím, jak je vyděšený z toho (jak to, že je mi najednou tolik, když mi před chvílí bylo 30? nezkolaboval na letišti).. a pokud bychom dolétli, pak by bylo utrpení každý přestup, pobyt v letadle etc.. ani domyslet nechci.
ALE KDYŽ BY TAM BYL.. TAK TO BY SE REGULÉRNĚ ASI ZBLÁZNIL RADOSTÍ... a myslím, že by byl moc moc šťastný.
A co s tím?
Zařídit to mohu... a měla bych? s tímhle nastavením?
Udělat někoho šťastným, když nevím, zda to vůbec přežije?
Předchozí