Celý život se skládá ze šťastných, méně šťastných a nešťastných chvil... Vlastně nedokážu o žádném údobí svého života říct, že by bylo vyloženě šťastné
Dětství mělo spoustu šťastných chvil, ale nad celou tou dobou se vznášely stíny - průšvihy doma, ve škole, někam nesmím, někam musím, něco musím... neustálý pocit, že jsem něco prošvihla a bude zle (a většinou jsem se nemýlila ) Mezitím pocity absolutního štěstí, když jsem vylezla na skálu a zírala do krajiny, když jsem seděla na třešni, četla si a trhala třešně, nebo ležela v lese a koukala do korun stromů...