Taky vůbec nevzpomínám na dětství jako bezstarostné, část starostí byla objektivní, část mou povahou, která starosti vždycky zvětší . Ale radostně jsem se cítila vždy když jsem v pátek večer dojela k babičce ,jezdila jsem tam busem sama už odmala, prošla tmavou chodbou a vešla do kuchyně,kde voněla káva, byla tam babička a její sestra - má kmotra, a prababička , celý víkend přede mnou . To jsem si užívala v 6 , v 10, 16