Takový ty prchavý návaly šťastný závrati "mušky zlaté" prožívám celozivotně tak nějak nečekaně a nemám pocit, že by se v nějaké době kumulovaly, jsou celkem rovnoměrně životem rozložené :)

Spíš je to, řekla bych podle kontextu, otázka na dlouhodobější vnitřní spokojenost. Tak ta u mě celoživotně zvolna stoupá, samozřejmě s propady po těžkých událostech. Za nejhorší dlouhodobé období jako celek (samozřejmě s občasnými výkyvy k hezkému, sem tam) života považuju dětství a rané dospívání. Od té doby to jde sice ne přímočaře, ale celkovým trendem k lepšímu:)