tak výtahem taky nejezdím zrovna ráda, ale to je u mě přesně ten typ úzkosti, který má racionální základ. Jednou jsem uvízla ve výtahu se svým tehdejším učitelem angličtiny, takovým starým pánem, moc hodným, ale velmi obézním, a byli jsme tehdy narvaní v malé kabince panelákového výtahu skoro třičtvrtě hodiny, než dorazila vyprošťovací služba, a teda bylo to strašně nepříjemné a pak bylo těžké i to, že výtah se zasekl mezi patry a my museli po čtyřech vylézat tou škvírou nad podlahou, a on tam nemohl pořádně prolézt, a fakt jsem se bála, že se výtah rozjede a přešmikne ho vejpůl.