Bojím se hloubek. Seskočit z výšky (asi tak třetího schodu už je moc). Ráda jsem šplhala po stromech, ale dostat se dolů, to bylo něco.
Nejhorší byla nějaká vyhlídková terasa z kovové mřížky.
Ale lezla jsem na rozhledny, držela jsem se od zábradlí co nejdál a zásadně se nekoukala přímo dolů, jen do daleka.
Dodneška lezu na střechu od garáže po kolmém žebříku. Jeden náš strom jinak očesat nejde. Trefit se zpátky na ten žebřík je problém.
Nerada létám a nikdy nesedím u okénka.
Bojím se hmyzu. Je to zcela racionální strach. Jde po mně. Pokousalo a pobodalo mě kdeco. Po čem nemám alergickou reakci, po tom mám aspoň vleklý zánět. Koušou i různí divní brouci a pavouci na zahradě. Zahradničím přesto ráda.
Do exotické destinace na dovolenou mě nikdo nedostane.