Libiku, tak s mm se známe 26 let. Žijeme 23. To už taky není z říše "jsme spolu chvíli". V okolí jsme jedno z mála dlouholetých manželství. Jinak všichni rozvedení. Naopak si dost umím představit, že zvykat si na někoho cizího, musí být dost náročný. Ale ten vztah zahodil prioritně manžel. Nikoliv Karin. On ji vystavil takové situaci. Ona je na práškách, a a z hrůzy ze samoty brát okamžitě zpět, protože.... protože lepší něco, než nic? Karin nemá nárok na to srovnat si trochu situaci? A když pánovi stavil 1 den, nezmění názor zase zpět za další 3 dny?