No to je různý, na každém asi to, co je na něm zajímavé, že...

Dneska mě na první pohled zaujal cyklista s bílým vousem a vráskami kolem očí v zasněženém lese. Evidentně stařík, jel na kole po sněhu. Běžela jsem proti němu a zdravili jsme se s úsměvem (jakési spiklenecké "jo, jsme starý, ale hezky si tu užíváme sportu"). Pak jsme se potkali ještě jednou asi za hodinu, na silnici, já balancovala klusem do kopce vedle krajnice, kde se dala najít jakás takás opora pro trailové boty, on to metelil z kopce po té sněžné umydlené silnici, ze které semtam vykukoval kamínek inertního posypu (je to v NPR, chemie tam nesmí). Normálně jsem o něj měla strach. Tak snad to dojel na sjízdnější cestu v pořádku, sympaťák