Poslední roky sama téměř nikam nechodím. Jsme 24/7 spolu s manželem a obvykle i s některým s děti, takže sama leda tak na záchod. Jinak se pohybujeme téměř výhradně ve skupině.

Jet někam sama by mi vůbec nevadilo, ale jak jde o delší chůzi, tak je pro mě snazší, když se s někým navzájem vytáhneme. Zrovna teď jsem na OČR (dítě v karanténě) a přemýšlím, že bych šla za účelem zdraví bezcílně nachodit pár kilometrů, ať nehniju jen doma a brutálně se mi nechce. Kdyby šel někdo se mnou, tak se hecnu snáz. Je to o lenosti a ne o tom, že by mi vadila samota.