Libiku,
takových traumat jsem slyšela... Vlastně od každýho podobnýho týpka. Ten někdejší kamarád, co podvedl každýho, na koho se podíval, měl taky blbý dětství, v šestnácti mu zemřela maminka, otec znova ženatej, s novou rodinou, byl odkázanej sám na sebe a jedinej jeho "majetek" byly jedny tesilky a olezlá mikina. Jasně, že se dá pochopit, že chtěl mít prachy a být někdo, aby si to kompenzoval. Ovšem tak, že obložíš všechny lidi kolem sebe vč. kamarádů a pak se večer ploužíš domů schovanej za popelnicema, aby ti někdo z věřitelů nerozbil držku... to nevím, jestli je zrovna ta správná a "omluvitelná" cesta.
Až se někdy sejdeme, ráda ti povyprávím víc, některý věci se na veřejnej server nehoděj.