Přidat odpověď
libiku, odměna je něco jiného, než být ostatním na očích jako ten vyznamenaný. To se dělá málokde, a na takovém pracovišti bych nesetrvala.
Dle mého soutěžit má jen ten, kdo chce, a to v tom, v čem chce.
Chápu tvoji myšlenku, že život je svého druhu soutěž. Ale není třeba, aby se děti od prvních ročníků ZŠ cítili jako lůzři jen proto, že neumí rychle vykřiknout 36, a jiní jako králové, protože to umí - to měřítko je úplně špatné. To není výhra/prohra v soutěži o přežití, ale v nějaké marginálii, která se životaschopností vůbec nesouvisí.
Jako způsob, jak naučit násobilku, mi to přijde fakt hrozný. Efekt učení pofidérní - již tu bylo napsáno - kdo umí umí, kdo dává pozor (je toho mocen) by se naučil i jinak, kdo nedává pozor nenaučí se ani takto, zvlášť když občas někdo vykřikne chybu,
efekt na sebereflexi velmi špatný u všech - jak s papírovou čepicí, tak těch ostatních.
Předchozí