Lelo,

já tvůj optimistický pocit nesdílím. Spíš naopak.

Že mladí víc umí jazyky a víc cestují, to jistě.

Ale mně přijde, že ta větší "otevřenost" je někdy na škodu. Protože pokud chci vyhovět každému a ve všem, společnost se mi rozpadne. Aby nějaká komunita fungovala - a je fuk, jestli rodina, třída, oddíl, kmen, stát, tak musejí existovat pravidla. A vždycky se najde někdo, koho to pravidlo omezuje. Nechci-li omezit nikoho, nemůžu mít pravidlo žádné.

Větší ekologické cítění je sice správné, jenže teď jedeme do druhého extrému, že jsme se zaměřili na jeden ekologický aspekt a to uhlík. Ale přesto, že život na zemi už je globální, tak ty požadavky nejsou stanoveny v globálu. Viz problém elektroaut. Ty jsou skvělý pro určitý podmínky. Ale to ne, bude se horovat za to, že benzíňáky zmizí úplně a budeme mít všichni jen elektromobily. Což nejde. Takže výsledek bude ten, že auta budou mít jen bohatí, kteří si budou moci dovolit jejich pořízení a provoz. A když mluvím s maldými, tak bohužel nejsou debatě otevřenější. Když řeknu, že solárko je fajn v určitých podmínkách, ale nemyslím si, že by bylo ekologické jimi zaplavit naše louky a co jejich likvidace apod., tak nemám pocit, že by se nad tím fakt zamysleli. Spíš mi přijde, že to berou jako výmluvy starší generace.

Nepřipadá mi, že by mladí byli víc komunikativní. Mně přijde, že si pořád píšou, ale málo mluví. Spolu navzájem i s jinými. A to považuji za problém, protože tohle si přinesou i do práce a osobních vztahů.