Já jsem si třeba všimla, že většina malých dětí bere utíkání rodičů jako hru. Ony nedokáží ve věku cca do 3 let odlišit ta rizika a nebezpečí. Mamka se rozběhne, tak běžím taky, ještě rychlejš, protože to prostě je legrace, kterou doma děláme. Honíme se mezi pokoji, schováváme se.

Učím dítě jezdit na kolobrndě, chci mu dodat odvahy, aby už se konečně rozjelo samo. Tak jeď, že tě chytím. Běžím, aby mělo pocit, že ho ještě jistím, pak spolu jásáme, že jel rychle a úplně sám. Záhy přijde přechod nebo já nevím co a dítě často nedokáže vyhodnotit, že tady už legrace končí.

Já jsem třeba taky nechápala v 15 co máma jančí, když nejsem do tmy doma a neozvu se, když se courám po tréninku místo 20 min. cesty dvě hodiny.