Ono mu dokonce jedno děcko v té staré vysoké tramvaji zapadlo na ty schody a ani nepíplo . Tak je prostě posbíral, odrážedla zabavil a bylo. Vždycky se těším, jestli s ním ráno pojedu, dělá v nervním ránu skvělou pohodu.
Děti se kutálej po cukající tramvaji rodičům docela běžně, odbržděnej kočárek, upuštěnej míč, to se prostě děje furt a nikdo to nedělá schválně. Jen je fajn, když se u toho neřve jak na lesy a děti neschytávaj jednu ránu za druhou.