Nová Jano,
když jsem se ve čtrnácti natrvalo vrátila k babičce, nikdy jsem jí neříkala, kdy přijdu. Protože jsem věděla, že minutu po termínu bude sedět v kuchyni u stolu a klepat se hrůzou, co se mi stalo. Řekla jsem jí, že až přijdu, tak tady budu, a ať jsem se vrátila kdykoli, tak klidně spala. Pokud se tedy neprobudila, když jsem zakopla o umyvadlo, co mi dávala k posteli, protože z nějakého důvodu předpokládala, že se v noci musím vracet ožralá. Nikdy jsem nepřišla domů ožralá, ale to umyvadlo tam bylo vždycky.