"Ta kostka v obličeji už může být sporná, osobně začnu řvát "au" a odcházím"

To nevím. jde o dost malé dítě, které je v amoku a když ho nechám v té místnosti samotné, tak může ublížit sobě nebo něco zničit.

Později, když už bylo dítěti cca 5, tak jsem to tak dělala, že jsem šla pryč nebo jsem dítě poslal pryč, a´t se uklidní. Ale v té době už se ty vzteky začaly zmírňovat. Resp. byla pořád, ale když popadl kostku, řekla jsem a´t nehází a ať si jde hodit něčím jiným. Tak chvíli s ním lomcoval vztek a nevěděla jsem, jestli hodí nebo ne, pak s ní mrsknul, ale už ne po mně a sebral se a dupaje a vřeště odešel vedle. A já zůstala jinde, ale špicovala jsem uši, jestli tam nedělá něco závadného.