MaMar, vím, že KAŽDÝ se někdy dostane do situace, kdy má všeho dost, a rodiče náročných dětí zvlášť, ale fakt nevidím důvod, proč dítě bít nebo bití obhajovat. Z toho se zase ježí chlupy mně. Tyhle děti jsou totiž ještě zranitelnější než ostatní.

Mám mezi známými a přáteli více autistů a pod., leckdy v kombinací s MR, ADHD atd. a fakt neznám nikoho, kdo by to dítě bil. V jednom případě teda ještě nevím, jak to dopadne (= jestli bude dítě schopné samostatného života bez rodičů mimo nějaké účelové zařízení), protože dítě je pro radost dost divoké a nezná míru, ale jeho matka je úplně úžasná a dokáže s ním pracovat neskutečným způsobem. Zřejmě bude v dospělosti dost velké a zdatné po tatínkovi – takže o důvod víc ho "nekrotit" násilím.
Když člověk pohlédne za hranici, kdy potomka zvládne fyzicky (ať už konejšivě odnést nebo zmlátit), tak vidí, že fyzické tresty jsou prostě nesmyslné, jednou přestanou fungovat (protože nebude vždy po ruce někdo dostatečně tělesně zdatný) – a jejich současné užívání jen oddaluje nebo znemožňuje skutečné řešení a ohrožuje budoucnost dotyčného dítěte.

Především rodiče náročných dětí musí hledat způsob, jak děti připravit na samostatný život, až tu jednou ty děti zůstanou bez nich. Obhajovat tělesné tresty v případě těchto dětí je tedy zvlášť kontraproduktivní a nesmyslné.