"on řval tak nějak všeobecně, ne že by někomu nadával. Takže řval i v přítomnosti své nadřízené, když ho něco vytočilo."

Přesně takového kolegu jsem měla také. Řvalv přítomnosti zákazníka i nadřízeného, protože byl vytočený. O práci nepřišel, byl velmi schopný a taky vlastně hodný, a popravdě nikomu nenadával, na nikoho ten křik nesměřoval, prostě upouštěl páru, respektive v rozčilení prostě křičel. Poměrně mladý zemřel na rakovinu, a já dodnes slyším (je to asi 15 let), jak se patrem nese jeho mohutné
"Systém nerobí, lebo sa s ním nerobí!"
Trochu jsem s ním spolupracovala (pár dnů v měsíci, hlavně služební cesty k zákazníkům), nikdy na mě nezvýšil hlas, ale někdy v mé přítomnosti opravdu brunátněl a řval