Jasně, Bouřko, protože koho si mlátíme v soukromí, do toho přece nikomu nic není.

Cituji z komentáře Boba Kartouse:

"Jsem přesvědčen, že ani tento komentář, stejně jako velká spousta dalších reakcí a zejména opora ve vědě nepovedou k okamžité změně. Hodnotová pouzdra bývají pevná a povolují skutečně teprve v řádech dekád, s generační výměnou. Možná bychom ale mohli zvolit jinou metodu přesvědčování. Nelze-li zákonem zamezit fackování dětí, mohli bychom v rámci právní reciprocity a rovnosti navrhnout změnu opačného charakteru, tedy právně umožnit fackování a pohlavkování dospělých.

Z hlediska základních lidských práv se totiž neliší pohled na dítě a na dospělého, jeho rovnost v ohledu zajištění jeho fyzického bezpečí či nebezpečí musí zůstat paritní. Tedy se pojďme dohodnout, že budeme „ve správných okamžicích“ fackovat i dospělé, neboť souhrn mnoha konfirmačních zkreslení nás utvrzuje o blahodárném vlivu na lidské chování…

V tom případě existují v zásadě dvě možnosti: i lidem, kteří dnes obhajují fyzické tresty na dětech, by mohlo dojít, jak absurdní postoj zastávají. No a pokud by náhodou nastala dohoda na přípustnosti fackování dospělých „ve správném okamžiku“, čeká nás neuvěřitelně vtipná budoucnost."

Celé zde.