Aha, tak chytit dítě a nacpat na něj bundu nepovažuju za trest. To je prostě běžný život. Když dcera chodila do první třídy, syn do školky a já musela být v práci v 8, tak jsme tyto manévry pořádali každé ráno. Dcera zadumaně seděla u netknuté snídaně, syn si hrál v pyžamku v pokojíčku a mně tekly nervy. Takže jsem v letu strčila dceři do pusy kousek rohlíku, synovi svlékla pyžamo a oblékla slipy, pak jsem zas běžela do kuchyně zkontrolovat, zda dcera snídá, potom navléct synovi tričko a furt dokola, než jsme se vypravili, doprovodili dceru do družiny, dojeli tramvaji do školky a já pak s jazykem na vestě a srdcem v krku v 8.10 do práce. Ale to snad nebyly tresty.