Tak obecně o legitimitě násilí mluvil Masaryk 1915 v Ženevě:

"Nejčistší idea humanity nezakazuje obrany. Odsuzujeme násilí, nechceme ho užívat a nebudeme ho užívat první. Ale proti násilí budeme se bránit i železem." (BTW, Masaryk vzal kdysi pohrabáč na nespravedlivého katechetu a byl vylouček ze všech škol království Českého 😃)

Ve výchově je imho dvojí násilí legitimní: Jedno, které směřuje k prosazení legitimního cíle (nacpat dítě do oblečení, přinutit ho sedět, když má, držet ho, aby nevběhlo do silnice...) o tom asi není pochyb.

Druhé je tam, kde dítěti lépe a efektivněji (nebo třeba jediným způsobem) vysvětlí/přeloží a dá pocítit nevhodnost, nebo závažnost chování. Zvláště pokud jiné tresty selhaly. (Dítě má zaracha a nepřijde domů, vezme si zpět zakázanou věc, začne sypat písek do soukolí rodiny, jako pomstu za trest, použije samo fyzické násilí na rodiči...)

Modelově, když syn za zdraví nebezpečné ubližování dceři dostal na zadek (4-6 let, létající impulsivní pometlo.) Nic jiného by ho nezastavilo. Tady si řekl, aha - bylo to blbě,než letěl zase dál.