Však Inka tu "zůstat týden doma" neobhajuje jako univerzálně vhodnou metodu. V konstelaci její kamarádky to takhle šlo, asi to té kamarádce přišlo lepší než varianta "rvu se s dvouleťákem".

Já v případě nutnosti taky nepovažuji za nic špatného, že matka dítě prostě a jednoduše oblékne - jsou situace, kdy z toho domu vyjít prostě musí. Na druhou stranu, pokud se "rvačce" dá vyhnout, je to možná cesta. Kolikrát jsem četla, že mají matky nechávat doma batolata, co se vztekají v obchodě, přehlcené možnostmi a touhami

Obléknout v nutném případě batole, které se vzteká, je jako přitáhnout si ještě nevychované štěně nakrátko, když ho míjí protijedoucí kolo - prostě nezbytnost. Ale plácat to štěně, když táhne, aby se za tím kolem podívalo, nebo to batole, když se nechce oblékat, to nezbytnost prostě není.

A tady to sice takhle nejede, ale včera jsem nakoukla do komentářů na FB na toto téma, což jsem neměla dělat - ta úroda mužů (z 90 %), kteří mají svaté právo dítěti fláknout, protože je doma také flákali a jací z nich vyrostli netraumatizovaní dobří lidi, pročež každý, kdo s nimi nesouhlasí, byl označen vulgárním výrazem... a ty dobré ženy, které poukazovaly na to, že dnešní výchova bez fyzických trestů vede k tomu, že mládež přepadá stařenky a gangy pubescentů ohrožují pokojné občany v parcích... Seděla jsem si na rukách, abych nenapsala, že ty partičky v parcích, kterých se obávám já, pocházejí zřetelně z prostředí, kde se pro řev, vulgarity a nějaký ten flákanec nejde daleko (a nenapsala jsem nic hlavně proto, aby mi FB tyhle dementní diskuse necpal pod nos dalšího půl roku.)