Já neznám nikoho, kdo by seděl doma.
Tady se naštěstí rouška moc nenosí, vlastně jenom do supermarketů a to na půl žerdi, ale je slušnost ji tam mít.
Teď často navštěvuji místní nemocnici, tam také neřeší. Naposledy na ráno na krvi, byla jsem na lačno, respirátory nikdo a skočila jsem si na snídani do kantýny. Musím říct, že dlouho jsem neviděla tak živou hospodu jako je místní nemocniční kantýna a to bylo osm hodin ráno.
ALe ona ta kantýna čile fungovala i v době, kdy byly zavřené hospody, místní se tam chodili najíst, byl to jak návrat v čase.