A pod to já se podepisuju.

Nesnáším, když někdo neakceptuje i negativa jím zvoleného životního stylu.

Pokud někdo bydlí ve městě v paneláku, tak se holt nemá co divit, že slyší zvuky z okolních bytů. Případně si ve vlastním zájmu má svůj byt rekonstrukcí zaizolovat tak, aby slyšel a byl slyšen co nejméně... To si taky může stěžovat, že nemá pořádně kde zaparkovat, že nemá 10 kroků do lesa a vlastní zahrádku...

My, co bydlíme na vesnici na baráku zase holt do práce musíme dojíždět, vytápět a udržovat celej barák, snášet, že nám přes plot přelítávaj sousedovy slepice, v zimě si musíme odhrňovat sníh, zaplatit si celou novou střechu sami... Zas slyšíme jen svoje zvuky, máme kde parkovat a máme vlastní pozemek (zas nám ale ti sousedi na ten pozemek viděj...).

My, jak máme obojí, tak to prostě víme, něco je na městském bytě fajn a něco blbý, něco je fajn na baráku a něco blbý... Se kvůli tomu snad nebudu rozčilovat, ne?

Jinak teda - co mám kancelář, tak tam není slyšet vůbec nic. To je naprosto boží. Je to starej barák asi ze 30. let tipuju... Slyšet je akorát otvírání vrat v průjezdu, když se zajíždí autem na dvůr. Jinak nic. Z ulice ježdění aut, ale tak nějak normálně... (v mé první kanceláři to bylo mnohem horší, smrad z vedlejšího "hladového okna", hluk z trvalého provozu na velké křižovatce pod oknem + smrad z těch výfukových plynů...)

Dům - tam neslyšíme od sousedů ani jedněch vůbec nic (uvnitř). Venku na zahradě samozřejmě jo - psy, děti, hovory, hudbu, když si někdo pouští, i tu sekačku nebo cirkulárku, když se maká...

Byt - tam je to taky fajn, občas jsou slyšet zvuky od sousedů, ale moc ne, nic dramatického. Nejhorší je tam hlučnost zvenku, když jsou (v létě) otevřená okna třeba přes noc a chodí různí lidé z různých hospod atd., ale v tom tichu i třeba klapot podpatků, když jde někdo třeba v noci na vysokých botách, i běžný hovor... (ve dne to člověk nevnímá, ani když jsou okna otevřená, ale v noci je slyšet teda úplně všechno...). Holt město, no.

Cvičit bych nepřestávala, zkusila bych tu izolační podložku. Pánovi bych to vysvětlila stejně, že je to jen chvilka, 2x týdně a že se budu snažit (příp. můžeš zkusit cvičit v jiné místnosti, jde-li to...).