"Vetře "Deti pristupne domluve nepadaji z nebe." - tak to bych se hádala. Taky jsem si myslela, jak naše skvělé, domluvě přístupné a zodpovědné první dítě je výsledek naší úžasné výchovy. A pak se nám narodilo druhé..."

Taky si myslím, že je to přesně naopak.

Děti přístupné domluvě z nebe padají. Stejně jako ty druhé. Nebo sportovní nebo muzikální nebo líné nebo pracovité nebo šikovné. Výchovou to lze pouze málo usměrnit nebo hodně podpořit. Ale základ je v genech.

A praxe to ukazuje, protože proč by jinak měli ti samí lidé tak rozdílné děti při stejné výchově?