Mobilizovat rodinu. Prosím, pamatuješ si, kde jsi to četla? Hroutící se rodiny vidím denně, nebo spíš slyším. Lidi mi buď pláčou, dlouze a zbytečně (Fakt nemám čas poslouchat denně totéž včetně výčtu vlastních diagnóz.) mi vysvětlují svoji situaci, nebo dělají mrtvé brouky. Příčina je jasná. Nemůžou to zvládat. Péče je tak náročný úděl, že to 24/7 prostě nejde dělat. Často to dopadne tak, že to ostatní hodí na jednu osobu, nejčastěji ženu. Mám málo možností jim pomoct. Vyplním co se dá, lidi musí rozchodit co nejvíc žádostí včetně soukromých neregistrovaných zarizeni. A pak říkám: otravujte, telefonujte, pište, nikdo to za vás neudělá. A to terén v našem regionu jakž-takž funguje.
A nepřekvapuje, že to celé stojí na obětavé, nepřetržité a blbě placené ženské práci (Mám chuť virtuálně lištit ty kokokoty, kteří při každé diskuzi o gender pay gapu vybalí horníky. )