O připojištění ve zdravotnictví se uvažovalo již dávno, ale vždy to ztroskotalo na definici nadstandardu. Jednotlivé lékařské společnosti měly ze seznamu výkonů vyčlenit ty, které by mohly být nadstandard a placeny z připojištění. Dopadlo to tak, že jedna lékařská společnost by tam dala pomalu všechno, ale většina tam nedala vůbec nic nebo skoro nic. Protože ony ty peníze od zdravotních pojišťoven jsou jistější, než tahat pak peníze z lidí nebo nějakého komerčního připojištění. Zubaři se zase zástupcům komerčních pojišťoven, kteří chtěli připojištění na stomatologické výkony na sjezdu vysmáli. Proč by to dělali, když si ty peníze vyberou rovnou, bez byrokratické zátěže s připojištěním. Takhle podobně dopadlo pojištění domácích mazlíčků u veterinářů. Ti si také vyberou rovnou peníze a nebudou se zaobírat nějakou pojišťovnou a vymáhat z ní peníze. A pojišťovny se zase brání tomu, aby tam klient přišel s účtenkou za provedený výkon a ony mu to proplatily. Přitom každý zdravotník vidí, co by se dalo do toho připojištění jasně dát. Lázně,rehabilitace, asistovaná reprodukce, léčení obezity, bradavic, kouření, atd. Ale je tady mocná loby majitelů lázní a center asistované reprodukce, kteří to nedopustí.