Přidat odpověď
Moniko, přesně tak, souhlasím.
Odjet pryč, buď on nebo zbytek rodiny, odpočinout si od vzájemné komunikace, od vzájemné přítomnosti, vydechnout, dobít baterky.
Já kdybych měla neustále někoho za zády, ještě nedej bože s neustálými pokusy o komunikaci, přivádělo by mě to k šílenství a k touze prchnout někam do daleké pustiny.
Stačí pár dnů klidu, člověk si orazí a začne se zase těšit na lidi.
Předchozí